Marcus Bloomer a Kain Marcia /Po táboře

Začni ,D

Kain stále spál ve své posteli bez toho, aby se chtěl vůbec probudit..na to byl moc unavený. Probudila ho, až hlasitá rána což zavinil pád knihy z jeho postele. Ihned vyskočil na nohy a rozespale koukal okolo sebe, tohle bylo první probuzení na tomhle táboře a hned se mu to nelíbilo. Něco si pro sebe zavrčel a vydal se kouknout jak to před srubem vůbec vypadá. Bez bot, bez trika vylezl na práh a rozhlížel se stále takovým rozespalým pohledem po táboře. Aby jsme si představili jak vypadal tak to bylo lehké...takové rozcuchané vlasy, rozespalý výraz a nějaké tepláky od značky nike což bylo všechno co na sobě měl. Zamručel když se mu do očí dostalo denní světlo "Jak dlouho sem vlastně spal? Nejsou tu někde hodiny?" zeptal se a koukl okolo sebe. Rozespale zamručel a prohrábl si vlasy oříškové barvy. Nebylo se divit, že měl docela špatnou náladu celou noc ho budily nepříjemné noční můry o tom co by se tu mohlo stát nebo o jeho matce. Chytl se za hlavu a opřel se o futro dveří Někdo mi sebou měl dát prášky na spaní, protože se těch nočních můr asi nezbavím i když se sen snažím ovládnout...jsou více živé než vždy... pomyslel si a zavřel oči. Potřeboval se uklidnit.

Už zažil pár tréninků v aréně, ovšem s těmi dospělými jenž jim bylo dvacet a tak a byli zkušení klidně bojoval poněkud tvrději, ale nikdy jim neudělal nic vážného, to jako když Marcus na chvíli nedával pozor měl zranění spáše on. Ale to mu nevadilo, většinou to znamenalo že onen dotyčný dokáže odvést Marcovu pozornost a to je jen dobře. Pousmál se a šel mezi sruby měl krátké tričko, černé barvy kompletně měl na sobě oblečení černé barvy. Ovšem uviděl Kaina "Šípková Růženka se probudila?" nadhodil s úsměvem a koukl na něj "Co kdyby ses oblékl? Včera si vypadal že chytíš chřipku" konstatoval pouze jako návrh.

Kain zamručel "Měl sem noční můry celou noc....tak se nediv, že sem trochu mrzutý a hlavně, že sem spal tak dlouho..." řekl a kýchl. Nechtěl mu říkat, že mikinu ještě nenašel a snad si jí ani nesbalil to by bylo trapné. Znovu jeho tělem cuklo kýchnutí a on se koukl na Marcuse takovým opravdu mrtvým pohledem. Ani by nechtěl, aby šel dovnitř jelikož titulek knihy co má na zemi momentálně by nepřežil a z toho co pochopil ani dovnitř nemůže. Zavřel své modré oči a snažil se aspoň trochu vzpomenout jestli si tam dával mikinu co by se mu teď stačila jelikož tam měl i onu mikinu místo bundy. Povzdechl a znovu otevřel oči, tohle nemělo cenu pokud bude mít před očima obraz té oběšené dívky tak to asi nějak moc nepůjde. Koukl na své bosé nohy a snažil se vzpomenout na nějakou veselou vzpomínku, když se to povedlo tak znovu zavřel oči, ale ničemu to nepomohlo. Stále stejný obraz houpající se dívky na provaze v prázdné místnosti co se mu za tu noc vštěpil do hlavy, však to nebyl jediný obraz co se mu vryl do paměti byl tam i muž co si prostřelil hlavu po té co zjistil, že ho jeho manželka podvedla s mužem jehož oči byli úplně bílé. Zavrtěl hlavou a znovu otevřel oči.

"Tak nevím, ve vaší chatce není někdo zkušenější z schopnostmi jenž by ti mohl pomoct?" zeptal se starostlivě, pak však dodal "Je mi jedno jak dlouho si spal, nemáme tu přece ranní rozcvičku" usmál se, věnoval mu takový tročku pobavený úsměv. "Našel si už něco nebo ti mám něco půjčit? Protože takhle ven nejdeš.." usmál se a přišel k němu blíž.

Kain si klekl raději a koukal do blba "Pořád mám před očima tu oběšenou holku...věz mi, že to není moc hezké a někdy mne to už i děsí, že se to tak opakuje...jinak mám asi hodně tlustou mikinu a pak i kabát, ale ani jedno teď na sebe nechci vzít...cítím se jako šílenec co se snaží o něco nemožného jako by se před tím nechtělo mé tělo bránit...cítím se prostě blbě" řekl a cítil jak se jeho tělo klepe, noční můry nejsou příjemné hlavně, když vám nejdou ovládnout ani když víte, že je to hnusná živá noční můra.

"Já ti to věřím..Ale prosím tě.. vem si něco na sebe" cukl sebou, ne vážně protože jestli si Kain něco nevezme přes sebe tak přes něj Marcus přehodí svoje triko. Nervozně se pousmál "Napadlo tě čeho se bojíš nejméně nebo tak?" zeptal se ve snaze dát konverzaci jinak. Trhnul sebou, no aspoň že ho ty provokace některých holek nechávají chladnými.

Povzdechl a pak se postavil "Nuže....proč tak naléháš, abych si vzal něco na sebe? Fajn tak už si to jdu vzít..." řekl a rozešel se dovnitř. Dorazil k posteli a sebral knihu ze země kterou pak dal zpět do tašky ve které se začal přehrabovat. Vytáhl nějaké triko co mu bylo kratší..jednoho dne bratra zabije. Oblékl si triko a začal hrabat po nějakém jiném, nakonec nenašel žádné jiné krom samých košilí takže si vzal černou košili na triko a k tomu ještě černé džíny, na nohy si vzal ony boty co měl včera...samo sebou, že na sobě měl spodní prádlo jen bylo by blbé popisovat právě ono prádlo a třeba jaké barvy má ponožky. Rozhodl se vydat ven s teplou mikinou co měl v ruce, mikina byla světle žluté barvy a na hlavě byli přidělané jakási vlčí ouška. Mikinu dostal od bratra k osmnáctinám a mělo mu to připomínat mladší léta kdy si hrál na psa. Koukl na Marcuse "Nic lepšího nemám...jinak to triko s tou košilí je mi trochu menší čili bude odhalovat někdy části těla...jinak mikinu bych raději nekomentoval" řekl a ušklíbl se.

"Prostě proto" zamumlal, to si Kain nevzpomene na to že je Marcus Také Gay? Ačkoliv asi je dobře že mu to neseplo. A když tedy zalezl do srubu, Marcus si oddechl. Aspoň tohle, přemýšlel, "Kaine, nekomentoval jsem prakticky nic. Takže neboj" usměje se a protáhne si ruce, "Takže mým tak pár otázek. Chceš začít s fobiemi nebo s nějakou fyzičkou jako běh a podobně?" zeptal se ho a podíval se mu do očí.

Koukl na něj s jedním povytaženým obočím "Raději bych začal během" řekl a oblékl si mikinu, nezapomněl si nasadit i kapuci. Vypadal hodně roztomile, bylo to takové jako by před Marcusem přerostlé dítě a upíralo na něj svůj pohled. "Však já nikdy neměl moc dobrou kondičku takže až budu sípat tak se tomu nediv" řekl a usmál se na něj takovým roztomilým úsměvem. Pak se vydal někam dál od srubu, aby mohli začít s tréningem do kterého se chtěl nějak lépe zapojit jako na základce kde ho tělesná výchova bavila opravdu hodně a měl z ní vždy jedničky a největší výkony teda až na druhý stupeň kdy poznal, že tam jsou homofobové co se mu za zády smějí a jeho známky poklesli na průměr takový, že skoro stěží prolezl a takto to bylo až na střední kde se situace opakovala. Raději si kapuci sundal a odhalil stále rozcuchané hnědé vlasy.

"Dobře, jak tedy chceš. Mám stopky" přikývl a usmál se, jeho úsměv byl však poněkud trhavý, té mikině totiž vypadal strašně roztomile. A on to prostě přestával zvládat, prostě. Zavrtěl sebou aby se z toho dostal. A navíc ten jeho roztomilý úsměv. Šel za ním, "Fajn... Tak tedy do toho" dostane tedy ze sebe smysluplnou větu, a sundá si tričko. Bermě na vědomí že v táboře je dlouho, takže svaly jako má. "Můžeme?" zeptá se

Zastavil se a koukl na polonahého Marcuse Kaine uklidni se...je to tvůj instruktor! Takže klídek, dobře? pomyslel si a raději se už rozběhl. Chtěl si dát běh na výdrž jelikož rychlost nechtěl nějak pokoušet. Běžel klidně a nesnažil se nějak extra přidávat, ale pak se potřeboval zbavit všeho co mu vězelo v hlavě a tak přidal. Běžel jemně a měl dobrou techniku běhu čili se vůbec nezadýchával což byl bod k dobru jen kdyby stále v hlavě neměl různé obrazy což se mu dalo osudným, když zakopl o kořen a udělal něco jako padakotoul pokud víte co tím myslím. Zůstal sedět na zadku a koukal vykuleně okolo sebe Vidíš co dělá nepozornost? Tohle! Takže se začni soustředit a zvedni se pomyslel si a postavil se na nohy. Oprášil se nějak a zkontroloval ruce. Pak se znovu rozběhl...sice ho to docela bolelo a bude tam mít modřinu, ale tak nebude to nějak extra.

Napadlo ho že to možná trošilinku přehnal. Ale nakonec se tedy rozeběhl za Kainem, samozřejmě že on na své tempo běžel opravdu pomalu. "No techniku máš dobrou" uzná když ho pozoruje pak však Kain zakopne. "Dobrý? Asi by jsem si měl tričko nandat co?" nemohl si pomoct ale jeho hlas zněl trošku pobaveně. Prostě mu to zase trošku ulétlo. Běžel tedy znova za ním-

Zastavil se a otočil se na něj s vražedným pohledem. Sundal si mikinu, košili a nakonec i triko "Když ty tak i já...." řekl jelikož ho Marcus svým popichováním trochu vytočil. Až teď si mohl všimnout, že ideální váha pro jeho výšku měla nějaké ty mouchy...byla mu vidět žebra což asi nebylo dobře asi podle všeho. Neměl sice břišní svaly, ale za postavu se taky nemusel stydět. Konečně byla vidět tetování co na svém těle Kain měl. Odfrkl si a dal si ruce v bok jelikož byl na Marcuse trochu naštvaný. Pan Bloomer si to u pána Marcia pokáknul a to jen trochu, protože se na něj Kain moc nechtěl zlobit jelikož musel uznat postava byla fakt k nakousnutí, ale to ho před naštvaností tohohle kulíška nezachrání. "Marcusi Bloomere, přijde ti na mém pádu něco vtipného? Tak sem se hold nesoustředil na cestu a neviděl sem ten pitomý kořen co mi schválně vlezl pod nohy takže jestli máte problém tak si nakašlete" oznámil mu Kain s úšklebkem.

"Fajn...Omlouvám se už nebudu provokovat" řekl tedy okamžitě, "Obleč si to nebo žádný trénink nebude, protože jinak skončíš na marodce. Už jsem tě tam včera málem odvedl" řekl, ael bylo tady poznat že o něj má prost starost. Včera mu tu kýchal a dnes se tu prostě svlíkne? Marcus prostě bez trička běhal aby se mu nepotilo. "Absolutně ne Pane Kaine, ale vcelku by mě zajímalo jestli by jste mi řekl na co jste se soustředil než na cestu?" usměje se na něj "A kořen ti vlezl do cesty nemohl..Teda jestli si naštval někoho od Deméter tak to ano, to mohl.." pokrčil rameny

Došel k němu blíže a strčil do něj ručkou "To ty moje hnusné sny mne odvádějí od reality takže asi se jich budu muset zbavit nebo budu spát u tebe přes srubem a klepat se jak nějaká ustrašená třináctka...jo jinak neměl by jste se o mne starat, když mne trénujete nebo to váš přítel zakazuje?" zeptal se a oblékl si zase své věci i když se mu moc nechtělo. Znovu prostě kýchl a koukl na Marcuse naštvaným pohledem Proč si zatraceně sexy Marcusi? Škoda, že máš asi přítele protože jinak si to vysvětlit nedokážu.. pomyslel si Kain a dal si ruce do kapes. Tvářil se teď docela smutně jelikož on si nikoho nikdy nenajede s tím jak vypadá. Dal hlavu na stranu a koukl někam za Marcuse kde se nacházela nějaká divná věc.

Sic do něj strčil ručkou s Marcusem to bohužel nijak nehlo. "Pane Kaine..." Pokračuje dále s tím čím začal Kain, "No. to se jich zbavíme, nebo byste mi před srubem umrzl nebo by vás sežrali harpyje" ušklíbne se na něj. A pomalu k němu dojde, "Přítele nemám, to že jsem Gay o mě v podstatě nikdo neví..proč se ptáte pane Kaine?" odpoví mu a podívá se mu do očí, Marcus jenom čekal než se Kain zeptá na podivný náramek jenž má na ruce. "Hm...zejtra s vámi proberu základy boje co vy na to?" zeptal

Zamračil se Nech toho...je to odporné slyšet jméno Kain tolikrát za sebou...kdyby si mi říkal aspoň příjmením...ne ty musíš terorizovat moje jméno...jinak proč by mne zrovna měli zničit harpyje? Nevypadám snad jako stoprocentní homosexuál? Jestli ne tak se ti omlouvám, ale více se mi tak nepovede vypadat" řekl a odmlčel se, když k němu přišel. Jeho dech se drobet zrychlil, ale nebylo to nějak na první pohled znát "Jen, že na tvůj věk mne překvapuje, že si sám...copa by mamka nechtěla, aby si už měl nějaké děvče a ty by si jí musel vysvětlovat krutou pravdu a ukazovat jí svého snoubence?" řekl s úšklebkem, škádlil ho a líbilo se mu to. "No tak...co kdyby jste mne zítra šetřil a zkusil se mnou nějakou fóbii?" zeptal se jemným tónem a koukl na náramek na jeho ruce, kdyby dokázal využít své mrštnosti tak by mu ho mohl šlohnout a taky, že se o to hned pokusil.

"Jak si přeješ, Proč asi? Minimálně se pokusí sežrat kohokoliv uvidí venku po večerce" ušklíbne se na něj, Ovšem tady Marcus se na něj díval dost pozorně zjistil že se Kianovi zrychlil dech. Ušklíbl se nad tím,"Jsem sám , protože mi aspoň nikdo nekibicuje do života, a navíc se nenašel takový který by se mi líbil a já by jsem se líbil jemu" jeho slova zněla záhadně, "Víš máma pro tohle měla pochopení, bylo jí to jedno. Prý ať jsem šťastný" pokrčil nad tím rameny. Zaujatě na něj hleděl "Jo? A které pak fobie se chcete zbavit jako první?" ušklíbl se na něj, ovšem v tu chvíli když se mu Kain pokusil šlohnout jeho drahocenný náramek Marcus od něj odskočil byl mrštnější než Kain to bylo jasné "Ještě jednou se mi to pokusíš ukradnout a hledej si pomoct jinde..tohle se nedělá jasný?" řekl varovně.

"Myslel sem, že když sem sestru viděl naposledy tak říkala, že okolo tábora je něco co všechny nestvůry nepustí dovnitř takže...kde je pravda?" zeptal se a upřel na něj zkoumavý pohled, nelíbilo se mu, když mu někdo lhal. "Ještě tak, aby si zůstal po zbytek života sám...hádám, že si ještě nikoho neměl co?" zeptal se Kain a otočil se k němu zády. Něco si pro sebe začal mumlat "Hah...nikdo jiný z mé rodiny neměl pochopení pro mojí orientaci takže bych mu za tohle štěstí nejraději dal facku do ciferníku...." domumlal a otočil se na něj zpátky. "Asi bych začal od strachu ze tmy, protože je asi hodně blbé v mém věku se bát tmy" řekl a koukl mu do očí. Však pak odskočil od Kaina což zavinilo, že ztratil rovnováhu a spadl na zadek. "Vypadám snad jako pes nebo dítě? Jestli jo stačí říct...." řekl uraženě a nafoukl tváře jako nějaké malé dítě. "Co to vlastně je, že na to nesmím ani sáhnout?" zeptal se stále uraženým tónem hlasu.

"Ne...Oni ..nás tu hlídají..dejme tomu..Řekněmě že díky nim je v tábornickém dobru neopouštět po večerce srub" řekl mu tedy "Měl..ale byl..to hajzl..." přizná zase naopak poněkud tiše, nikdo to nebyl tak co. sledoval ho tedy a mlčel proč by měl mluvit že ano když si Kain něco mumlá pro sebe. "Od tmy...No..dobře...a kdy začal ten tvůj strach ze tmy?" zeptal se ho, Kain si potřeboval ujasnit proč se bojí. To byl první krok aby se nebál. "Ježiš..ne nevypadáš jako pes..ale jako dítě se někdy vážně chováš.." zavrčel na něj. Myslel to dobře ale ta jeho změn nálad ho pomalu přiváděla k šílenství. Povzdechl si, zavřel oči a začal se soustředit Náramek zmizel a v Marcově ruce se objevil meč z božského bronzu. "Dar od otce to je,už jsem si toho zde zážil dost"pokrčil rameny

Nadechne se a rozvalí se na zem, dneska toho na něj bylo hodně a z informací o tom všem se mu hlava skoro chtěla roztříštit na milion kousků "Jak můj strach začal? No....táta jak mi brával do lesa tak mne tam omylem jednou nechal protože sem se ztratil a než mne našel tak byla už velká tma...všude okolo byly divné zvuky...od té doby se bojím tmy...hlavně kvůli historkám, kterýma mne bratr strašil.." řekl a koukal na nebe co bylo nad ním "Nemůžu za to, že se chovám jako dítě...ani za dospělého ne nepovažuji jelikož sem prostě pořádnou výchovu..." řekl bez emocí a koukal stále na ono nebe, nikdy si nemyslel, že to řekne, ale bylo mu bezdůvodně smutno, prostě jako kdyby mu někdo vyrval duši z těla. Na chvilku na Marcuse hodil pohled, ale pak se otočil na bok "Jo...takže s tebou se tvůj otec bavil..." řekl a teď pro změnu sledoval stébla trávy.

"Rád bych tě zbavil strachu z tmy..ale musím přijít na to jak to udělat, utíkat před harpyjemi tu v noci totiž nehodlám" povysvětlil a pousmál se nad tím. Povzdechl si nad tím když ho slyšel.."Ach...jen mě ty tvoje neustálé změny nálad brzy dovedou k šílenství" řekl mu a došel tedy k němu a natáhl k němu ruku že ho zvedne "Ne nebavil...Když jsem se jednoho rána vzbudil měl jsem na ruce tenhle náramek a zastrčen tam byl papír s několika slovama" vyvrátil mu to co řekl.

Ušklíbl se "Nejde o to, že bych se bál přímo jako toho, že nevidím tady jde o to, že se bojím té samoty co v noci přichází...již od mala sem nechtěl spát sám a proto sem ležel buď se sestrou nebo s bráchou..." řekl a sám se zvedl ze země. Ano jeho nálada klesala nebo stoupala kvůli tomu, že neměl komu říct své pocity však Marcuse tak neznal. Protáhl se a začal se oprašovat "Neznám tě a má hlava je plná pocitů tak promiň, že sem tak nestálý...kdybych je mohl někomu říct tak je to hned lepší což mne tak napadá jestli nemáš mobil? Třeba kdybych bratrovi zavolal nebo poslal dopis bylo by to hned lepší..." řekl Kain docela klidným hlasem a začal si upravovat vlasy "Co kdyby jsme ještě něco zkusili? Třeba pružnost nebo atletiku...ta mne vždy bavila více než klasický běh" s klidem si dále prohraboval své zacuchané vlasy.

"Jestli se ale bojíš samoty jenž přichází v noci..znamená to že nejspíše nemáš velkou důvěru v sebe samého ne?" Zeptal se ho, zavrtěl hlavou "Ne..to já se omlouvám, nejsem zvyklí na takovéhle měnění nálad", "Ne, mobil nemám, protože v táboře je elektronika zakázaná" odpověděl mu, "Dopis? To by šlo.když si najdeš satyra který by ho doručil" pokrčil rameny a jemně mu stiskl rameno. Takové přátelské gesto dejme tomu. "Jak chceš..ale ty vymýšlíš program já ti jenom pomáhám ho zlepšovat" ušklíbl se na něj